Obecné informace - TULEŇOVITÍ

Tuleni mohou dorůstat velikosti 1,2 – 6 metrů (hmotnost 65 – 3700 kg). Pouze u čepcola a rypoušů se samice výrazně velikostně liší od samců. Zadní ploutve trvale směřují dozadu a při plavání slouží ke kormidlování. Přední nepříliš vyvinuté pomáhají udržovat rovnováhu a na souši se o ně opírají při plazení. Ploutve lemují dobře vyvinuté drápy. Místo boltců jim ušní otvory kryjí jen záhyby kůže. Mohou mít 26–34 zubů, dominantní jsou dlouhé špičáky, stoličky sekodontního typu jsou téměř stejné. Srst dospělce je krátká tuhá se špatně vyvinutou podsadou, tepelnou izolaci zajišťuje silná vrstva podkožního tuku. Mláďata mají jemnou chundelatou srst
Tuleňovití jsou velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě a dokážou s vynaložením minimální námahy uplavat obrovské vzdálenosti. Tuleni dokonce i spí pod vodou a jen pro nádech v pravidelných intervalech vyplouvají na hladinu. Pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí spíše na 5 – 10 minut. Aktivní jsou ve dne i v noci a pod vodou se orientují nejen zrakem, ale i sluchem. Většinou se živí rybami, hlavonožci a kraby, některé druhy však dokážou ulovit i tučňáky nebo dokonce ostatní ploutvonožce. Jejich přirozenými nepřáteli jsou člověk, kosatka dravá a žraloci.
Tuleni dokážou dlouho hladovět, což využívají zvláště při rozmnožování, kdy samice před porodem vylezou na souš a zde pak zůstanou a kojí svá mláďata. Veškerou energii a látky potřebné pro tvorbu mléka berou jen ze svých tukových zásob. Tulení mléko má velmi vysoký obsah tuku a mláďata velmi rychle přibírají (až 2,5 kg denně). Jedna samice neuživí více než jedno mládě; délka kojení je u různých druhů rozdílná. Do moře se vrací ještě před tím, než je mládě schopno jít do vody. Mláďata v tomto období (i několik týdnů) žijí ze zásob, které si vytvořila z tučného mateřského mléka.
Žijí především v mořích chladného a mírného pásu, výjimečně i v tropech a ve sladkovodních jezerech.
Tuleň je teplokrevný živočich; savec; dýchá plícemi, má krátkou srst, kojí svá mláďata.
Je to vodní savec stejně jako lachtani, velryby, delfíni a kapustňáci.
Tuleni, lachtani, mroži a rypouši patří mezi ploutvonožce: mohou vylézt z vody a odpočívat na kře. Na zadní končetině mají blánu, která jim umožňuje plavat. Tuleň má válcovité tělo a velmi krátké přední končetiny. Váží 150-200 kg, dožívá se 30-40 let.
Tuleň hledá potravu v moři. Živí se rybami (herinky, treskami, ...), krevetami a olihněmi.
Loví pod ledovým příkrovem moře. Přijímá hodně potravy. Má silnou vrstvu tuku, která ho chrání před prochladnutím.
Období rozmnožování je na jaře. V té době se tuleni stěhují na souš. Mládě važí po narození asi 7 kg. Má hustou bílou kožešinku, která mu dovoluje žít na sněhu a ledě a zároveň mu poskytuje dostatek tepla. Matka kojí mládě 14 dní. Když matka loví, mládě na ni čeká na souši. Mládě matka pozná podle křiku a pachu. Tři týdny po narození začíná mládě línat. Ztrácí bílé chmýří, které je nahrazeno šedě skvrnitou srstí. Nyní si musí umět poradit zcela samo. Učí se plavat a lovit ryby. V květnu je již připraveno k migraci na sever.
Dospělý tuleň je velmi dobrý plavec. Na zadních končetinách má plovací blány, které mu slouží k pohybu pod vodou. Pomocí předních končetin řídí směr. Tuleň se potápí až 250 m pod hladinu. Protože umí zadržet dech, může tam zůstat až půl hodiny. Do ledu proráží díry, aby mohl sklouznout pod hladinu. Tyto otvory mu dovolují vracet se pravidelně k hladině, aby se nadýchal vzduchu. Na souši je tuleň neohrabaný, pohybuje se kutálením, ale neurazí příliš velikou vzdálenost. Spí na ledě. Tuleni se dorozumívají díky obměňujícím se zvukům, vrčí, bručí a křičí, aby se rozpoznali nebo domluvili.
Tuleň žije s ostatními polárními živočichy: s velrybami, kosatkami, ledními medvědy, mořskými ptáky...
Tuleň grónský má málo nepřátel. Kosatka ho někdy mívá k obědu. Díky bělostnému chmýří je mládě výborně maskováno na sněhu a dravci ho nezpozorují.
Nejvyvinutější smysly u tuleňů jsou zrak a sluch. Mimo vodu je však tuleň krátkozraký a oči projevují slabý astigmatismus. Oči tuleňů z polárních oblastí jsou citlivé na zelenou (zajímavostí je, že tuleni žijící v oblasti rovníku, vnímají lépe modrou). Průměr oka je 5 cm, zornice se roztahuje podle intenzity světla, přítomny jsou světločivné buňky, které umožňují ostré vidění ve dne. Pod vodou je zornice rozšířená přes celou plochu oka. Nevyvinut echolokační systém, tuleni lépe slyší pod vodou - což je společný znak se sluchem kytovců a suchozemských savců. Ve vodě reaguje tuleň na zvuk signálu o frekvenci až 160 kHz, na souši do 32 kHz. V ušním otvoru a nozdrech je speciální sval, který brání vniknutí vody do ušního boltce. Zuby přizpůsobeny k uchopení a trhání kořisti (tuleni mají řezáky, špičáky a stoličky, celkem 34 zubů). Tuleni požijí potravu ihned po ulovení, nepříliš vyvinuta chuť. Velmi dobře je vyvinut i čich - matky rozpoznávají svá mláďata mezi stovkami jiných, čich také oznamuje blízkost nepřítele. Hmat umožňuje 48 vousů.
Tuleni tráví většinu života ve vodě, na břeh se většinou vyplavou slunit, samice rodí i kojí na pevnině. Potravu jim poskytuje výhradně moře. Loví ryby plující při hladině, hlavonožce, korýše, příležitostně platýse, tresky, které se pohybují hlouběji ve vodě. Potrava se liší mnoha aspekty, záleží například na ročním období, věku zvířete, apod. Mláďata a mladší tuleni si vybírají potravu méně náročnější na lov - planktonní korýše a menší ryby. Spotřeba potravy se snižuje v období migrací a línání. Samice během porodu a kojení téměř nepřijímají potravu. Podle odhadů vědců (K.Ronald, D.Sergeant) tuleni zkonzumují 800 kg potravy ročně (denně 2% své hmotnosti) a 65 dnů hladoví.
Pohlavní dospělost tuleňů nastává mezi třetím až sedmým rokem, většinou však ve věku pět a půl roku. Mláďata se rodí v jižnějších oblastech. Samice se zdržují ve velmi početných  skupinách (asi 3000 zvířat). Samci jsou pohlavně aktivní 48 týdnů v roce. Samice je v říji jednou za rok, po porodu přichází říje za dva týdny, páření několik dnů poté. Samice mají jedno mládě za rok, rodí se po 11,5 měsících. K přichycení oplozeného vajíčka k děložní stěně (nidaci) dochází až za delší dobu (90 dnů), vlastní březost trvá 256 dnů a porod je tedy 355 dnů po páření. Samice jsou schopny svým organismem oddálit porod, když nastanou nepříznivé podmínky, porod trvá velmi krátkou dobu, 15-40 sekund. První kojení 2 hodiny po porodu, tulení mléko obsahuje vysoké procento tuku 25-40 %.
Čerstvě narozené tulení mládě nemá ještě tukovou vrstvu, tu si doplní až z mléka, proto jich v tomto raném období mnoho umrzá. Mládě má zářivě bílou hedvábnou srst zvanou lanugo, což je důvod, proč jsou mláďata tolik žádána a lovena. Také tuk tuleních mláďat je pro lovce výhodnější, tuková vrstva je totiž tlustší než u dospělých jedinců. Tuk má ochrannou funkci, u mláďat vrstva 10 cm, u dospělých jedinců 8 cm, to je však maximum, kterého je dosáhnuto jen v období zimy. Během devíti dnů přibere mládě denně 2,5 kg a již za dva týdny je odstaveno. Mláďata tuleňů grónských patří k nejrychleji dospívajícím savcům.
Věk tuleňů se určuje podle kroužků kolem zadních zubů - nejstarší tuleň, který kdy žil, byla samice chovaná v ZOO, pocházela z oblasti Shetlands a dožila se věku 46 let. Na světě žije přibližně 2 250 000 - 3 000 000 zvířat tohoto druhu. Lov je povolen, jsou stanoveny kvóty.